Stínohra

Obrázek uživatele Alasdair MacColla
Úvodní poznámka: 

Věnováno mému bratrovi.

Drabble: 

Byly 2 hodiny noční, naše hudební sezení se tentokrát protáhlo. Někdo odešel spát do hostinského pokoje, někdo odešel úplně. Zhasli jsme. Venku fičel vítr a rozkýval větve borovic na zahradě, skrze ně pak Měsíc kreslil po stěnách skákavé stíny. Bratr je chvilku pozoroval, pak začal něco vybrnkávat. Otočil se ke mně.
"C,D,E pauza D,D,E pauza E,C".
Položil jsem ruku na klaviaturu Oberheima.
"Tempo?"
Jen ukázal očima na tančící stíny.
Zkusil jsem akord C,Dis1,G1 a k tomu tu jednoduchou melodii na vypůjčený Nord lead. Improvizovali jsme kolem základní linky. Skladba se stala bratrovým requiem.

Závěrečná poznámka: 

Adam MacColla (1973 - 2015)

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

Zamrazilo

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Vím. Omlouvám se.

Obrázek uživatele Kumiko

Teda, ta poslední věta mě úplně přikovala k židli. Velice dobře napsané. :)

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Díky.

Obrázek uživatele Terda

Podepisuju... Na víc se nezmůžu.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

To nevadí, díky.

Obrázek uživatele Tora

Tedy...uf. Je to úžasné, ale poslední věta to otočí tak, že se stáhne hrdlo a člověk jen polkne. Jaká síla může být v pouhých sto slovech...

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Děkuji.

Obrázek uživatele Profesor

Uf. Uf. Uf. Silné.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Díky.

Obrázek uživatele Lee

Připojuji se ke komentářům nade mnou. Auvej.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

I tobě díky.

Obrázek uživatele Faob

Ale strašně smutné.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Moc mi chybí.

Obrázek uživatele Regi

Do rána protažená muzikantská setkání znám a vím, jak pak bývají ta svítání nostalgická. Ale tohle jsem nečekala. 42 let, to je tak strašně brzy...

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Někdy to jde rychle.

Uf... silné

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Díky.

Obrázek uživatele Aplír

Závěr mne zaskočil, tak jako vždy zaskočí smrt samotná. I když jsou situace, kdy se víceméně očekává, stejně to tak je. Snad tou bezmocí něco proti tomu udělat.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Je to možné.

Obrázek uživatele ioannina

Doufám, žes ji od té doby už aspoň jednou bráchovi zahrál znovu. <3
Když se zaposloucháš, uslyšíš, jak pořád hraje s tebou.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Hráváme mu ji občas všichni. Hodně se změnila. Má několik klávesových linek, košatější melodii, jednoduchou bicí linku. Ale někdy, když je hluboká noc, mu ji hraji sám. V té podobě jak jsme ji poprvé spolu vymysleli. A ano, pak to slyším.

Obrázek uživatele HCHO

Děkuju za krásné drabble a přeju, aby časem vzpomínání bylo už jen krásné a tolik nebolelo.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Já děkuji.

Obrázek uživatele KattyV

To je krásné a mrazivé. Až jsem se zajíkla.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Díky Katty.

Obrázek uživatele mila_jj

Alasdaire, přemýšlím, co napsat. Ta melodie mi zní v hlavě. Snad jen aby bolest odezněla a dokázal jsi vzpomínat už jen s nostalgií a láskou.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Děkuji.

Obrázek uživatele strigga

Taky děkuju. Je to strašně bolavé. Taky mám jednu takovou píseň. Já tu poslední větu z nějakýho důvodu čekala, ale nijak to neumenšilo ten mrazivě prázdnej pocit.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Asi proto, že máš podobnou zkušenost. Díky.

Obrázek uživatele Martian

Někdy je sto slov tak žalostně málo a někdy se do nich vejdou celá dramata.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Je to tak.

Obrázek uživatele Keneu

objala melodii a Alasdaira a noční hraní objalo ji

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Jsi milá, děkuji.

Obrázek uživatele Erys

Hned jsem tu počítala, a vyšlo mi strašně nízké číslo, jakkoliv na stránkách Dlouhé cesty potkávám čísla mnohem horší.
Hudební setkání protažená někdy vyloženě do rána bílého znám, ale naštěstí (ještě?) nikdy nebyla poznamenána tímhle. Z druhé strany, někdy bych to snad i chtěla.
Každopádně drabble je mrazivě krásné.

Obrázek uživatele Alasdair MacColla

Psalo se mi nejhůř protože je to ještě čerstvé a zároveň nejlíp, protože to není stará vzpomínka.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Zrovna jsem myslela na svého (už) bývalého přítele, se kterým jsem byla 5 let a říkala jsem si: Lepší ztratit vztah, než toho člověka. A hned nato jsem začala číst tvé drabble. Teď se mi chce hrozně brečet, je to tak silné.

Obrázek uživatele Queen24

Souhlasím, i mně se stáhlo hrdlo... někdy ani nemusí být slov sto, stačí jich jen pár... Krásně napsané!

(Peggy Tail- už bývalého...? tázavě pozvedla obočí)

-A A +A