Zrcadlo 4

Obrázek uživatele neviathiel
Rok: 
2015
Obdarovaný: 
Aries

Studeně mrholí. Je moc zima na tenký svetr. Karel se otřese a zrychlí krok. Xénie v liščí podobě váží sotva pět kilo. Kdyby nebyl vyčerpaný soubojem, dokázal by ji donést až do Lysolaj. Teď neví, jestli dojde k nejbližšímu uzlu veřejné sítě u posledních bohnických domů. Otevřít portál nepřichází v úvahu vůbec. Musí někde najít vodní plochu a zavolat Darje.
Sféra vlivu zastíracích kouzel černého mága je bezpečně daleko. Karel se zastaví a pohlédne na Xénii. Ona opětuje jeho pohled.
Najednou za sebou vycítí nějaký pohyb. Vyčaruje štít a rychle se otočí. Za ním stojí udýchaný Evžen Vulpes. Když se podívá Karlovi do tváře, trhne sebou. Xénie se pohne a Evžen se vrhne k ní. Karel zruší štít.
„Přenesu nás,“ řekne Evžen, vezme ze země kamínek a popadne Karla za loket.
„Co mám na obličeji?“ zeptá se ho Karel, když se ocitnou na kraji Lysolaj a Evžen odkládá kamínek.
„Na očích,“ opraví ho Evžen bezmyšlenkovitě.
„To je přetížení.“
„Přetížení poznám. Tohle je černá magie.“
Oba mlčí, dokud nedojdou ke dveřím. Darja jim otevře. Zůstane za prahem. Podívá se Karlovi do očí a zatváří se polekaně. Karel předá Xénii Evženovi.
„Darja umí ošetřit popáleniny od černého ohně,“ řekne Karel unaveně. „Jestli mě nechceš pustit do domu, chápu to. Nepouštěj prosím Darju ven, dokud pro ni nepřijdu. Podej mi pak ten kabát. Je docela zima.“
Evžen se otočí k němu a povzdechne si. Pak ustoupí, aby Karel mohl jít za ním. Když Karel překročí práh, Evžen se zatváří, jako kdyby se mu ulevilo.

Karel Vrbenský si opře ruce o stůl a napije se horkého čaje. Evžen se posadí naproti němu. Je mu jasné, že nebude v klidu, dokud Karel neodejde. Nerad si pouští domů vyšehradské. Nerad si pouští domů lidi, kteří opakovaně strkají nos do říše černé magie. Ať už jsou jejich pohnutky jakékoliv.
Dům je důkladně magicky zabezpečen. Nic nebezpečného se nedostane přes práh. Karel přes práh přešel. To, co má v očích, je jeho vlastní magie. Xénie je naživu jen díky němu. Evžen by ji nikdy nenašel. Velmi dobře to ví. Neochránil svou ženu. Teď je v bezpečí a dobrých rukách, ale Evžen ještě pořád cítí tu zoufalou bezmoc.
„Kde tady máte zrcadlo?“ promluví Karel.
Evžen nedokáže sedět. Když jde do ložnice za Xénií, ukáže Karlovi směr ke koupelně.
Darja sedí zády k němu na okraji postele. Z Xénie jsou vidět jen dlouhé vlasy rozprostřené na polštáři a nahé rameno.
„Dám ji do léčebného transu,“ řekne Darja, aniž by se otočila. „Probudí se sama a bude v pořádku. Jak vypadá Karel?“
„Šel se na sebe podívat,“ odpoví Evžen.
Darja se zarazí uprostřed pohybu. „Nedívej se do zrcadla!“ zaječí a vyběhne z pokoje.
Evžen ji následuje.
„Co se děje?“ ptá se Karel.
„Nic jsi neviděl? Víš to jistě?“ ptá se Darja. „Aleksandr používá zrcadla.“
„Určitě ne. Jen tohle.“ Ukáže na své oko. Evžen má dojem, že pár černých žilek ubylo.
„Sem se nedostane,“ řekne Evžen.
Darja kývne a stoupne si proti zrcadlu. Zřetelně z ní spadne napětí. „Je pryč,“ vydechne.

Aleksandr sykne bolestí, když mu jeho sestřenice sáhne na popáleninu na tváři. Obě ruce má v obvazech. V pravém oku drobnou černou skvrnku, která ne a ne zmizet.
„Kdykoli odtud vytáhneš paty, vrátíš se zřízený,“ řekne mu otec. „Co se stalo tentokrát?“
Aleksandr po něm vztekle střelí očima. „Našel mě,“ řekne jednoduše. „Ten grázl, co mi šel po krku, když jsem odcházel z Budče.“
„Ten je přece po smrti.“
„Je živý až moc!“ vylítne Aleksandr. „Sotva jsem stihl otevřít portál, než se probil přes oponu!“
„Nehýbej se,“ procedí sestřenice mezi zuby. „Ty jsi šel přes oheň?“
„Dneska jen dvakrát.“
„Jak tě našel?“
„Je to bratr Michajlovičové.“
„Počkej, to nedává smysl.“
„Viděl jsem oheň a vodu a je to ten člověk, kterého jsem viděl při zasvěcení.“
Vize ze zasvěcení může znamenat cokoli. „To se vůbec nemusí stát,“ řekne Vasyl. Vždy existuje řešení. „Viděla tě Michajlovičová?“
„Zjistila moje jméno.“
„Jestli ten chlap pracuje na Vyšehradě, může nám zatopit. Tvoje jméno nesmí padnout při soudním slyšení.“
Řešení je snadné. Jeden drobný zásah.

Darja unaveně klesne do křesla v salonku vídeňské soudní budovy. V noci spala sotva hodinu. Za pár hodin bude po všem a pořádně si odpočine. Musí na sebe být opatrná. Pohladí si břicho a po dlouhé době se usměje.
Salonek je úzký. Tmavý dřevěný nábytek, tapety s šedorůžovým vzorkem. Zrcadlo nad komodou. Když Darja zvedne hlavu, koutkem oka někoho zahlédne v odrazu.
Natáhne ruku, aby nakreslila na zrcadlo muří nohu, ale najednou se nemůže pohnout. V zrcadle vidí úplně jinou místnost. Místo tapet knihovna. Kulatý stůl a křeslo, ze kterého vstane černý mág ze zrcadlového odrazu a přistoupí zezadu k Darje.
„Neotáčej se,“ řekne a popadne ji za čelo.

„Paní Michajlovičová?“
Darja sebou trhne leknutím. Zaostří na tvůj odraz v zrcadle. „Už jdu,“ odpoví a upraví si vlasy.

„Vypovídala jsem snad tři hodiny,“ vypráví Xénii večer. „Když jsem vyšla ven, byla jsem tak unavená, že jsem ani nedokázala mít radost. Odpoledne jsem si musela jít lehnout.“
„Tři hodiny?“ Xénie zakroutila hlavou. „Ptali se tě i na ten útok?“
Otázka zní zvláštně. „Ano, ptali se, jestli mi někdo nevyhrožoval. Proč se ptáš?“
„Našli ho?“
„Koho?“
„Toho černého mága. Karel říkal, že mu utekl.“
„O čem to mluvíš?“
Několik vteřina na sebe nechápavě zírají.
„Ty si nic nepamatuješ?“

Když se vrátí do Karlova vinohradského bytu, je jí špatně od žaludku. Jakmile se vyzuje a odloží kabát a kabelku, jde hledat svého bratra.
„Ahoj. Myslel jsem, že dorazíš později.“ Karel se podívá na Darju a úsměv je pryč.

Darja sleduje, jak její bratr připravuje čaj. Polofermentovaný. Oolong. Na krabičce je obrázek draka. Karel zalije lístky v konvičce a po několika vteřinách začne nalévat čaj do dvou drobných šálků. Pečlivě a soustředěně.
„Jak ti je?“
„Divně.“ Čaj je výborný. „Zablokoval mi jen vzpomínky na včerejšek. Ne na tu záležitost v Prátru.“
„Byla by to přitěžující okolnost,“ řekne Karel. „Za předpokladu, že se povede prokázat spojení mezi nimi a tím černým mágem.“
„Co když nebudu chtít podat oznámení?“
Karel si povzdechne. „Je to tvoje rozhodnutí.“
„Nevím, co mám dělat.“
„To paměťové kouzlo byla velmi slabé. Za pár dní by se rozpadlo, nebo by na ně přišel první telepat, který se na tebe pořádně podívá.“
Chvíli oba mlčí. Pak Karel řekne: „Dostal se k tobě přes zrcadlo v soudní budově. Musíme informovat vídeňské, že mají díru v bezpečnosti. To je jedna věc. Druhá věc je, že pokud se ti dostal do hlavy, mohl udělat úplně cokoliv. Z nějakého důvodu změnil plány.“
„Narazil na tebe.“
Karel neřekl nic.
„Co když je to výhrůžka?“ Darja pomyslí na rozhovor s Xénií před hodinou. „Nemluvila jsem o něm před soudem, o to se postaral. Pokud podám oznámení, co udělá?“
„Nic se nedoví. Podáš oznámení u nás na Vyšehradě. Vyšetřování bude tajné kvůli tvé bezpečnosti.“
„Co když ho nechytíte?“
„Nemůžu nic slíbit. Tak jako tak to musíme vyšetřit.“

Daniel jí přinesl noviny. „Druhá strana nahoře,“ řekl. Sedmiletý Peter se mu pověsí na krk. Desetiletá Mirjana vyběhne z úkrytu za pohovkou. Od toho únosu nedůvěřuje cizím lidem a nerada vychází z domu. Letos měla nastoupit na školu v Jasnej Gore.
Darja přeběhne očima text. Najde dvě povědomá jména, která by nejraději zapomněla. Dvanáct let za únos dítěte. Další nepodmíněné rozsudky. Pašeráci, zloději, zkorumpovaní strážníci. Čtyři kriminalisté. Jeden půjde do vězení, další dva dostali podmínku, čtvrtý zproštěn obvinění v plném rozsahu. Čtvrtý se jmenuje Jacek Zahradka. Dva lidé z vedení čarodějnické kriminálky vůbec nebyli obviněni. Nedostatek důkazů. Ve výčtu jmen zločinců Darja zahlédne písmeno A. Albert. Ne Aleksandr.
„Mirjano, podívej.“ Podá noviny dceři. Samé malé ryby, pomyslí si. Největší grázlové vyšli bez trestu.
Omáčka je skoro hotová. Darja ji ochutná a prohlédne si odraz kuchyně v okenní tabulce.
Pro jistotu.

Klíčová slova: 

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

Dobrá povídka to je. Jsem ráda, že se z toho Xénie dostala bez úhony, ale pocit úlevy z toho žádný není. Jen taková pauza, než zas něco přijde. A ne že bych všem zúčastněným přála něco zlého, ale doufám, že to něco přijde brzo :-)

Obrázek uživatele neviathiel

Z hlediska času v dějové linii, je na spadnutí Město a hvězdy. :)

Obrázek uživatele Terda

Drze tu očítám Ariesin dáreček a je to bezvadný. Četlo se to jedním dechem.

Obrázek uživatele neviathiel

Dáreček se určitě rád nechá očíst :)

Obrázek uživatele Arengil

Páni, to je dobrý!

Obrázek uživatele neviathiel

Díky. :)

Obrázek uživatele Aveva

To už jich vážně začínáš mít dost na seriálové zpracování Kriminálka Vyšehrad ;o)
A fakt jsem si oddechla, že to všichni přežili :o)

Obrázek uživatele neviathiel

:-)))

-A A +A