Nikdy ne tak úplně
Tak tady čtu, jak nad tím výběrem všichni přemýšleli, volili vylučovací metodu a podobně.. a říkám si, že já přemýšlet vůbec nemusela. Měla jsem jasno od chvíle, co jsem ho napsala.
Protože jsem letos napsala spoustu věcí, ale hrozně málokdy jsem v tom byla doopravdy já. Mý životní přesvědčení, odraz věcí, kterýma se řídím a bez kterých bych nemohla žít. Vlastně jenom jednou jedinkrát.
Tak tady mě máte. Se vším všudy, celou.
Věnovaný bylo, je a bude Carmen. Na téma Naděje umírá ráno - název drabblete se vztahuje přímo k němu.
A stejně je zajímavý, jak se mi každý rok rozšiřuje záběr fandomů, ale ve výběru mám vždycky něco z toho, kvůli kterýmu jsem sem kdysi přišla :)
Probral se schoulený a nahý na mokrém jehličí. Bolest, zima, vyčerpání, přesně v tomhle pořadí. Zmrzlými kostmi prostupuje třas, víčka jsou pevně semknutá.
A potom vzpomínky. Na uplynulou noc: na to, jak ta troška bláznivé naděje, kterou měli, pohasla kvůli němu.
Schoulil se ještě víc.
Neslyšel měkký šustot tlapek.
Něco lehounkého na něj spadlo a celého ho přikrylo. K vlastnímu údivu se nepolekal, nebyl to nepříjemný pocit: plášť? Otevřel oči.
Nad ním se skláněla důvěrně známá postava, jiskřičky v očích, na tváři úšklebek. Tichý, štěkavý smích.
"Nemyslel sis, že bych tě tu nechal po úplňku jen tak ležet, že ne?"
A protože k němu patří i tahle poznámka, doplňuji ještě jednou neviditelnou závorku nesnesitelné idealistky :)
(Vždycky mi bylo líto, jak Rema nechali po té noci na konci třetího dílu se v tom vykoupat. Probrat se sám někde v Zapovězeném lese, vrátit se po svých do hradu, když jeden může sotva chodit. A vždycky jsem věřila, že Sirius by tohle udělal: někdo, koho žádná rizika nikdy nezajímala, že by nechal jediného přítele po úplňku samotného a v nouzi, zvlášť když dávno věděl, jak zlý tyhle noci jsou? Hloupost. Jo, jasně. Jsem idealistka. A miluju naději. Už mě nezměníte :))
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Miluju tohle drabble.
Miluju tohle drabble.
A miluju ty dva.
A už zas jsem nechutně dojatá z toho věnování.
A <3
No, komu jinýmu bych taky
No, komu jinýmu bych taky tohle mohla věnovat? :) Jasně že muselo být tvoje.. a to já děkuju. Za všechno :)
:) Díky za připomenutí. Ať
:) Díky za připomenutí. Ať žije idealismus! :)
A oni!
*připíjí* Na idealismus! :D
*připíjí* Na idealismus! :D Děkuju!
To je tak krásné! taky
To je tak krásné! taky všechny ruce nahoru pro idealismus! :-)
Děkuji! :) Les tvých rukou mě
Děkuji! :) Les tvých rukou mě zcela obestřel! :D
Já znám všechny díly jen jako
Já znám všechny díly jen jako film (a beru to jako samostatné dílo na motivy knihy) a Remus mi byl vždycky hrozně sympatický, i když byl postihnutý touhle hrůzou :)
Jé, to jsem ráda, že se u
Jé, to jsem ráda, že se u toho zastavil i někdo, kdo zná jenom film. :) Děkuju, i když mám toho knižního radši.. ale beru to stejně jako ty :)
Nádherný :-)
Nádherný :-)
Remus byl vždycky moje oblíbená postava...
Mimochodem, jedna z věcí, co mě na Rowlingové štve, je, že několikrát stvořila úžasnou postavu (Remus, Sirius) a když jí přestala bavit, tak ji odšoupla někam do pryč.
Takže třikrát sláva každému, kdo na Remuse napíše drabble!
Jé, Doktore, děkuju! Já je
Jé, Doktore, děkuju! Já je mám taky hrozně ráda :) a úplně s tebou souhlasím, tohle jí taky neumím odpustit. Ještě že jsou tu ti hodní autoři fanfiction, kteří se o své postavy postarají :)
Pořád tak strašně nádherný.
Pořád tak strašně nádherný. Moc dobře, že jsi vybrala zrovna tohle. :,)
Já jsem moc ráda, že se tyhle
Já jsem moc ráda, že se tyhle "moje" věci lidem líbí. Vždycky si říkám, že když se jim líbí tohle, tak třeba mají vlastně potažmo rádi i mě :D děkuju moc!