When you call me
Moje stá stoslůvka. :)
Ku poslechu - ♫♪♫, protože si stále myslím, že to byla především její píseň.
Zašeptaná slova neslyšela. Nepotřebovala slyšet. Věděla to. Umírala. Zbývalo jí pár hodin a pak konec. Říká se, že naděje umírá poslední. Ta její zemře do rána.
Pokud nějaká byla. Tolikrát měla pocit, že jí dává znamení, že ji volá, ale nikdy se nic nestalo. Zapomněl na ni?
Šelest za oknem. Najednou si byla jistá, že je tady. Vstala... ona vstala a bez pomoci přistoupila k oknu. Když je otevřela, vánek ji objal.
Ráno nikdy nepřijde. Naděje nikdy neumírá.
„Přišels,“ zašeptala s něhou, o které si myslela, že už jí není schopna.
Zuzano...
Natáhla ruku a zabořila ji do Lví hřívy.
Věnuji strizze, protože mi ukázala tak krásnou a milou společnost. :) A také trochu nettiex, která mi pomohla bojovat za Narnii dál.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Bravo bravissimo!
... když má naděje umřít ráno, nechť ráno nepřijde...! Tomu říkám vytrvalý optimismus! Krásné, dojemné, zaboření do hřívy cítím!
Díky moc, pro mě jak je někde
Díky moc, pro mě jak je někde naděje, tak to prostě nemůže být pesimistické. :)
Moc pěkné a ještě umocněné
Moc pěkné a ještě umocněné písní.
Díky moc, psala jsem to s
Díky moc, psala jsem to s touhle písní, takže myslím, že k sobě patří. :)
A už zase brečím! Nádherné a
A už zase brečím! Nádherné a PLNÉ naděje.
(a po Martianovi další hříva k zaboření, hezká shoda :-))
Dojalas mě. Děkuju. Vážně moc
Dojalas mě. Děkuju. Vážně moc.
(Vidíš, téhle shody jsem si ani nevšimla. :) )
Zuzana si rozhodně zaslouží
Ano, máš pravdu. Já vždycky
Ano, máš pravdu. Já vždycky věřila, že ten šťastný konec měla. :)
U mě v oblíbených autorech
U mě v oblíbených autorech jich máš už sto pět :-)
Ale tahle je fakt povedená... Vždycky mi přišlo paradoxní, že Zuzana se jediná dožila dospělosti a přitom asi těm ostatním záviděla..
Odečti dvě stoslůvky, které
Odečti dvě stoslůvky, které psala teta, jeden výběr deseti nej a dva autorské výběry. ;) Věř mi, počítala jsem to pro jistotu i rúčo. :D
Děkuju... četla jsem několik krásných stoslůvek ze Zuzaniny dospělosti, se kterými se vesměs ztotožňuji, myslím, že prožila dobrý život s malým ostnem stesku, ale stále doufala, že nakonec jí Narnie přijde naproti. A přišla. :)
V kombinaci s hudbou mě to
V kombinaci s hudbou mě to skoro rozbrečelo. Naprosto úžasné.
Děkuju, víš, že když mi
Děkuju, víš, že když mi zrovna ty pochválíš Narnii, znamená to pro mě hrozně moc. Vážně děkuju.
pěkné to je
pěkné to je
:) Díky!
:) Díky!
Krásné!
Krásné!
Děkuju! :)
Děkuju! :)
Krásné.
Krásné.
Děkuju. :)
Děkuju. :)
Drabble se mi moc líbí
a začínám mít Zuzanu ráda, když ještě napíšeš nějaké drabb., tak snad už :)
Btw. jej, moje oblíbená písnička
Včera jsem si to uložila do
Včera jsem si to uložila do záložek, že si to nechám na později, protože jsem hned nevěděla, co říct.
Je to krásné drabble, Lee.
Musím se přiznat - nejprve mě napadlo Narnie jí přijala zpět, odpustila jí - ale Narnie by jí kromě podané ruky měla nabídnout i omluvu.
Narnie je sen, ale po probuzení umí být noční můrou.
Chjo, prostě nemůžu jinak. :)
Přeju jí to. Ať se se svými sourozenci konečně setká. I když to asi bude chutnat hořkosladce...
Výborně!
Díky za další myšlenku, právě
Díky za další myšlenku, právě ty tvoje mě tak motivovaly.
Víš, já si myslím, že jsou si svým způsobem kvit. Během života se rozdělily, Zuzana a Narnie, ale nemyslím, že Zuzana žila život, který by za to nestál. Upřímně podle mě je její vztah k Narnii a našemu světu o dost ryzejší a opravdovější, než jejích sourozenců. (Nic proti nim.) Jestli Zuzana na Narnii jednou zapomněla, Narnie čekala, kdyby Zuzana nepocítila touhu vrátit se, možná by se v jejím životě tolik nezměnilo, ale do Narnie by se nejspíš nevrátila. Ale právě ta trocha bolesti, kterou pociťovala a kterou nepochybně pociťoval i Aslan, jí pomohla dozrát. Jako když po něčem nebo po někom toužíš a čekáš. Když čekáš příliš dlouho, začne to v tobě hlodat, začneš pochybovat, bolí to, ale když se dočkáš, je tvoje radost mnohem větší, než kdybys to dostala hned. Ostatně nepochybuji, že pro Zuzanu byl návrat do Narnie nekonečně šťastnější, než pro její sourozence.
Zuzana si svým způsobem zvolila těžší cestu, než její sourozenci, kteří možná na úkor Narnie méně žili v našem světě. (Pardon, já nechci být zlá, jen mi v Poslední bitvě přišli dost ploší.) Ta cesta s sebou nesla více bolesti, ale o to větší radost. Narnie ji přijala, protože do ní svým způsobem vždy směřovala, jen delší cestou, proto myslím, že v jejich znovushledání nebyla výčitka.
Ostatně myslím, že ani shledání se sourozenci nebude hořkosladké, podle mě už v téhle Narnii nemá hořkost místo.
Promiň, nechala jsem se trochu unést, ale tvoje myšlenky jsou tak krásné a pro někoho jako já lehce provokativní (v dobrém), takže ti za ně upřímně děkuji.
Nemůžu si pomoct, ale pořád si myslím, že to takhle Lewis musel zamýšlet (teď si spisovatelsky hodně fandím, ale jde mi o ideu), že zrovna on, s těmi všemi knihami, které napsal, se svým laskavým přístupem, prostě nemohl definitivně zavrhnout lidskou duši ještě za života. Přijde mi to nesmyslné a hlavně proti duchu jeho vlastního díla. Takže myslím, že to jen prostě nedomyslel, a tak trochu doufám, že se mnou teď tiše souhlasí. (Fandím si vážně hodně, že jo?)
Promiň, za tenhle vskutku únavný komentář, chtěla jsem ti jen poděkovat a trochu se to zvrtlo.
Vážně děkuju moc, hrozně jsi mi pomohla!
<3 To je tak, tak nádherný.
<3 To je tak, tak nádherný. Já letos fakt.. čím jsem si to zasloužila, že mi už bylo věnováno několik tak nádherných drabblat? Děkuju, Lee. Hrozně mě to zahřálo. Spojení "vánek ji objal" si asi budu opakovat po bezesných nocích u otevřeného okna. :)
Já bych to bez rozpaků
Já bych to bez rozpaků interpretovala tak, že je to proto, že jsi skvělá, inspirující spisovatelka a skvělý, úžasný člověk k tomu. Co takhle? :)
A k "vánku", zrovna u toho jsem přemýšlela, jestli už zase nepřeháním, nedělám to násilně patetickým, prostě jestli to tím nezkazím, tak jsem moc ráda, že ti to tak nepřišlo.
Díky, strigg, jsem strašně ráda, že se ti to líbilo. :)
Derou se mi slzy do očí...
Derou se mi slzy do očí... Krásné drabble!
Díky moc, jsem ráda, že to na
Díky moc, jsem ráda, že to na tebe tak zapůsobilo! :)
Krasosmutně dojemné!
Krasosmutně dojemné!
Díky, to jsem ráda, že to
Díky, to jsem ráda, že to zapůsobilo tak, jak mělo.
Ach, nemám slov. Tak moc
Ach, nemám slov. Tak moc působivé, tak moc jímavé.
Děkuju. To jsem ráda. :)
Děkuju. To jsem ráda. :)
To je moc krásné.
Děkuju. :)
Děkuju. :)
To je moc nádherné. *došla jí
To je moc nádherné. *došla jí slova*
Děkuju. Nevyřčená slova
Děkuju. Nevyřčená slova řeknou hodně. :)
Díky. Jsem ráda, že nejsem
Díky. Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo má potřebu se s příběhem Zuzany vyrovnávat.
Mě postrčila hlavně nettiex,
Mě postrčila hlavně nettiex, ale také jsem četla pár skvělých stoslůvek tady na DMD a... co si budeme povídat, když o nich člověk chvíli píše, nemůže její příběh ignorovat. :)
Děkuju.
Jo! To je ta pravá Zuzana! To
Jo! To je ta pravá Zuzana! To je prostě ono. Naprosto perfektně napsáno.
Ještě že tu jsme my, psavci, takže napravíme křivdy, kterých se Lewis na Zuzaně dopustil.
Děkuju. Já věřím, že by si to
Děkuju. Já věřím, že by si to takhle přál, jenom to nějak zapomněl napsat. :)