Tehdy a teď
Prožil jsem skvělý život, opravdu. Rodina... dobrá, tohle vždycky nevyjde. Nebo spíš většinou nevyjde. Práce mi ovšem naplňovala dny a mnohdy i noci. Matematičtí géniové na zapadlých školách, mladiství hackeři, kterým hrozila polepšovna, a nejčastěji vrcholoví manažeři, o které se firmy přetahovaly. Pátrání, vyjednávání, nabídky. Lidem jako já se říká lovci mozků, a já pro vzrušení z lovu žil.
A žiju stále. Přibyl hlad, neukojitelný, trýznivý hlad, a zmizelo všechno ostatní. Starosti se zdravím a strach ze smrti, například. Docela fajn, ne?
Pořád si říkám lovec mozků, ale intelektuální úroveň mě nezajímá.
Nenabízím jim práci.
A oni přede mnou utíkají.
Fandom znám jenom z doslechu, tak doufám, že nejsem úplně mimo :-)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Taky znám fandom z doslechu,
Rozhodně ne. Skvělé. :)
Rozhodně ne. Skvělé. :)
Děkuju!
Děkuju!
Že ne! :-)
Že ne! :-)
mně se to moc líbí, klidně by
mně se to moc líbí, klidně by se to obešlo i bez fandomu. Asi třikrát během čtení jsem si změnila představu, o co vlastně jde. To je na sto slov fakt úctyhodnej výkon
To je bezva, díky! :-)
To je bezva, díky! :-)
Dobré. Znám z doslechu čili
Dobré. Znám z doslechu čili je to u nás pravidelné pro mě neoblíbené téma a nechápu, proč to právě není z druhé strany.
Žejo! Že by člověk třeba byl
Žejo! Že by člověk třeba byl za zombii a honil po parku ostatní nic netušící běžce!
To by mě bavilo, to bych
To by mě bavilo, to bych možná začal běhat.
:-D
:-D